Historie:      Miskovic    Přítok   Bylan   Hořan    Mezholez       použité prameny

Historie Bylan

Bylany u Kutné Hory jsou prastará osada. V katastru obce archeologové našli v posledních desetiletích stopy po význačných sídlištích lidu neolitické kultury , jak se lid periodicky stěhoval v průběhu let po okolí obce ( mladší doba kamenná - kolem 3000 let př. n. l. ).
První písemná zpráva o obci je z roku 1143, když Miroslav z Cimburka, vlastnící hrad ( dnes neexistuje ) na ostrohu nad potokem Vrchlicí ji daroval sedleckému klášteru. Roku 1276 dal klášter ves Bylany Jindřichovi a jeho dědicům za plat ročního úroku 1 hřivny z každého lánu. Podle zápisu z roku 1439 lze soudit, že v Bylanech kromě panství byl svobodný dvůr ( dvůr Předhorský ), který koupí přecházel do různých soukromých rukou, např. i Kolovratů. Roku 1437 postupuje císař Zikmund Bylany a další majetek Hanuši z Rychnova, puškaři. V 16. století byly Bylany připsány ke zboží přítockému, roku 1616 byly v držení Maternů z Květnic. Dne 4. 5. 1616 byl v Bylanech založen požár a vyhořely 4 domy p. Adama. Prodejem se později Bylany dostaly do rukou Hrobčických z Hrobčic. Jejich erb rozdělen křížem na čtyři pole modré a červené. Na červených polích je zlatý had, na modrých polích had stříbrný.Po smrti Hrobčického z Hrobčic připadly Bylany Albrechtu Libštejnskému z Kolovrat, který je prodal roku 1631 jezuitům z Kutné Hory. Pak sdílely osudy Přítok, s kterými byly přiděleny nakonec ke zboží křesetickému (ve vlastnictví Jana Františka Svobody). Roku 1626 vojáci při sbírání berně vydrancovali obec a mlynáře Jana řečeného Šenkéř zabili z důvodu toho, že jeden voják před tím tu byl zabit. Za císaře Josefa byly pozemky statků a dvorů rozprodány, od té doby jsou Bylany svobodné.
Bylany leží 1,5 km jihozápadně od Kutné Hory podél potoka Bylanky. Skupiny domů jsou odděleny od souvislé zástavby bez znatelné návsi, a to od vojtěšského pramene ( Na Obecnici ), přes Škvárovnu a Markovičky až k okraji Kutné Hory ( mlýn čp. 1). Na začátku 20. století obec měla 45 domů s 300 obyvateli. Dnes, snad z důvodu chybějícího přímého silničního spojení s Kutnou Horou, z 54 čp. jen v 37 domech trvale bydlí 80 obyvatel. Kromě samostatného pracoviště Archeologického ústavu České akademie věd slouží ostatní budovy jen k bydlení a rekreaci. Rekreační středisko se 100 chatami se rozkládá na jižních svazích , kde okraj katastru ohraničuje Velký rybník sevřený v malebném skalnatém údolí Vrchlice. Nad chatami je nová přehradní nádrž na pitnou vodu s jedinečnou klenbovou skořepinou přehradní hráze.
Pramen Bylanky vyvěrající v údolí Vysoháj nad obcí může být i pokračováním potoka, který v Mezholezích napájí tři rybníky a pak se ve dně bývalého vápencového lomu ( jižně od Miskovic ) ztrácí pod zem. Vydatný vodní zdroj je pramen sv. Vojtěcha, který od středověku zásoboval dřevěným potrubím celou Kutnou Horu. Pramen je napájen zaplavenou štolou dlouhou 180 m. Prameniště je zastřešeno cihlovou stavbou, na níž je umístěna socha sv.Vojtěcha. Dnes pramen město nezásobuje, voda vytéká volně na povrch a napájí blízký rybník, níže u Škvárovny se tok spojuje s Bylankou. Východní hranice katastru ohraničuje hřbitov s kostelem Sv. Trojice. Vedle něj vyrostla veliká úpravna vod z přehrady na pitnou vodu pro Kutnou Horu a okolí. S nimi sousedí bývalá vojenská střelnice vybudovaná za panování Marie Terezie. Mezi lokalitou Škvárovna a Kutnou Horou jsou podél Bylanky mohutné škvárové haldy.Jsou to pozůstatky po středověké těžbě, kde v těsné blízkosti dolů stály hutě na stříbro a měď.

použité prameny