zpět

Struskové odvaly Markovičky

V údolí Bylanky se rozkládají další dochované pozůstatky po hutnění kutnohorských stříbrných rud. Podle rozsahu struskových odvalů pracovalo v povodí Bylanky mezi Bylany a Kutnou Horou nejméně pět hutí. Mimo nich stály u Bylan již od 15. století tzv. sádrovny mědi, ve kterých řada rudokopců zpracovávala černou měď s obsahem 1 až 2% stříbra.
Struskový materiál železnato-křemičitého charakteru obsahuje vzhledem k úrovni dosažených středověkých technologických postupů řadu zajímavých kovů. Jedná se především o stříbro, olovo, zinek, cín, železo a další. Kovy jsou ve struskách vázány převážně ve formě silikátů, případně oxidů. Hlavní minerální složky strusek představují silikátová základní hmota, kostrovitý hematit a rekrystalovaný křemen. Kromě nich byly zjištěny reliktý sfaleritu a pyrhotinu a ojediněle také vyhutněná kovová měď. Působením atmosferických činitelů dochází k větrání strusek, při kterém se z nich vyluhují některé kovy. Na struskových haldách se tak vytvářejí nápadné modré a modrozelené povlaky druhotných minerálů mědi (chryzokol, brochantit a minerál blízký serpieritu). Spolu s mědí se vyskytují jehličkovité krystalky kupritu a černé povlaky tenoritu. Z dalších minerálů jsou poměrně hojné žluté jarosity a bílé jehličkovité krystalky sádrovce.