Obsah stránky

Vítejte

Správní území obce zahrnuje pět vesnic: Miskovice, Přítoky, Bylany, Hořany a Mezholezy.
Celková rozloha jejich katastrálních území činí 1 900 ha. Území sousedí ze severozápadu s městem Kutná Hora a plní funkci příměstské rekreační oblasti.

Malebně zvlněná krajina obce s rozptýlenou zelení se rozkládá od 270 m n. m. na okraji Polabské nížiny až po 450 m n. m. na vyhlídkovém vrchu Vysoká. Obec věnuje velké úsilí obnově polních cest, které zlepšují prostupnost krajiny a přibližují její přírodní krásy a zajímavosti turistům.

Obec Miskovice je členem Sdružení obcí Kutnohorský venkov. V první polovině roku 2006 se pět mikroregionů okresu Kutná Hora spojilo do Místní akční skupiny (MAS) s názvem „Lípa pro venkov“. Cílem MAS je společný rozvoj venkova prostřednictvím koordinovaných žádostí o dotace z Evropské unie.

Miskovice

Miskovice jsou největší a nejlidnatější částí obce s 1 145 obyvateli.
Vesnice se rozkládá po obou stranách kutnohorsko-pražské silnice, která byla budována již v roce 1813, západně od Kutné Hory pod vrchem Vysoká.

Miskovice jsou sídlem obecního úřadu. Nachází se zde také mateřská škola, místní lidová knihovna a poštovní pobočka Partner umístěná v přízemí obecního domu. Aktivní je místní fotbalový klub i sbor dobrovolných hasičů. Od roku 1994 zde působí občanské sdružení Dítě a kůň, jehož posláním je poskytovat kvalitní hipoterapii.

Vesnici kdysi uzavíraly tři brány, které byly strženy v roce 1825. Jejich účel se dodnes nepodařilo objasnit. Okolní terén může svým tvarem připomínat misku, nicméně název Miskovice mohl být odvozen i od jména zakladatele, např. Miska, Méska či Myška.

Pramení zde potok Bylanka, který protéká Bylany a tvoří levostranný přítok říčky Vrchlice.

Přítoky

Přítoky leží na úpatí tří menších vrchů, jen půl kilometru od Kutné Hory, a mají 386 obyvatel.
Název obce vychází z toku dešťové vody, která stéká návsí a dále pokračuje přes louky, kde tvoří drobný přítok potoka Bylanka.

Zástavba netvoří pravidelnou náves, ale domy jsou rozesety po obou stranách přítokohořanské silnice. Od roku 2010 zde probíhá výstavba desítek nových rodinných domů.

Na okolních polích hospodaří soukromě pět rodin. V minulosti zde fungovala rozměrná kruhová cihelna a vesnice byla známá rolnickými statky. V obci byla vystavěna kaplička, do níž byl přenesen zvon z bývalé zvoničky. Nacházela se zde také tvrz a Děkanský dvůr – z tvrze zůstaly pouze náspy, na kterých byl postaven statek, a ze staré stavby dvora se dochovala jen věž.

Přítoky dříve lemovaly ovocné stromy. Zelené biokoridory protínaly rozsáhlá pole a uprostřed lánů, jako solitéry, byly vysazeny hraniční lípy, které dnes dotvářejí charakter krajiny. Pod lesem u vrchu Kuklík se navíc nachází barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Některé části katastru nesou historická místní označení, mezi která patří: Na Sto záhonech, Na Ptáku, Na sv. Janě, Za zahradou, Na Velkém Kuklíku, Na Zádušním, U Vlčích hor, Na Vlčích horách, Za Lukama, Na Lukách, V Lipinách, Na Závěrku.

Bylany

Bylany se rozkládají 1,5 km jihozápadně od Kutné Hory podél potoka Bylanky a mají 222 obyvatel. Vesnice je považována za prastarou osadu. Byly zde objeveny stopy významných sídlišť již z období neolitu. Zdejší obyvatelé po mnoho generací žili v obydlích z kůlů a hlíny a vyráběli nástroje z kamene, dřeva i kostí. Jejich hlavní činností bylo zemědělství – na polích se pěstovala zejména pšenice, ječmen, hrách, čočka a proso.

V 50. letech 20. století bylo na pravé straně nad Vinicemi směrem k Miskovicím odkryto pohřebiště s kostrovými i žárovými hroby a charakteristickou vypichovanou keramikou. Na okraji obce současně sídlí pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Východní hranici katastru vymezuje hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice. V blízkosti se nachází úpravna vody z přehrady, která slouží pro zásobování Kutné Hory a okolí, a také bývalá vojenská střelnice založená již za vlády Marie Terezie. Na jižních svazích obce se rozprostírá rekreační oblast s chatami u Velkého rybníku v malebném skalnatém údolí Vrchlice. Nad chatovou oblastí se nachází přehradní nádrž s pozoruhodnou klenbovou skořepinou hráze.

Mimo to je zde například pramen sv. Vojtěcha nebo Struskové odvaly Markovičky, jakožto pozůstatky středověké těžby stříbra. O těchto zajímavostech se lze dočíst podrobněji zde.

Hořany

V Hořanech žilo k roku 2021 celkem 83 obyvatel. Vesnice se historicky dělila na tři části: Dolejší, Hořejší a U Kapličky.

Hořanský potok pramení v okolí, protéká vesnicí a dále směřuje k Labi. V minulosti sloužil jako zdroj vody pro obytné i hospodářské stavby. Zaznamenány byly i dva historické rybníky – Na Dolíkách a Moravcův. Nedaleko Čertovky byl nově vybudován rybník o rozloze 1 ha.

Rybníček u Hořan byl vyhlášen národní přírodní památkou. Vyskytuje se zde totiž kriticky ohrožená vodní rostlina rdestice hustolistá (Groenlandia densa), která se jinde v České republice nevyskytuje.

Archeologické nálezy naznačují, že území bylo osídleno již v době neolitu. Názvy místních tratí odrážejí historické členění a krajinný ráz oblasti. Patří mezi ně například: Na Čtyřicítce, Na Šestnáctých, Za Kotrbou, Na Lomenici, Na Měchuře, Nad Obickou, Na Okolku a Ve Vlčích horách.

Mezholezy

Mezholezy jsou nejmenší vesnicí na území obce Miskovice, s 49 obyvateli.
Leží při silnici mezi Miskovicemi a Vidicemi, na jihovýchodním svahu kopce Vysoká. Název obce vychází z hlubokých lesů v této oblasti – původně byla osada nazývána Mezholesy či Mezilesí. Poblíž se nachází mezholezský pramen, který protéká středem vesnice a ústí do potoka Bylanka.

Hlavními živnostmi místních obyvatel bývalo polní hospodářství, chov dobytka, lámání vápence a pálení vápna. Přibližně 50 metrů severně od silnice mezi Mezholezy a Bylany se dodnes nachází zachovalá vápenka – cenná technická památka v lokalitě s dlouhou tradicí těžby a zpracování vápence. Provoz vápenky byl ukončen v 50. letech 20. století.

Ve vsi je dodnes patrné rozdělení na dvě části – severní tvoří obytné domky, jižní pak hospodářské usedlosti. Mezholezy výrazně utrpěly za třicetileté války; kolem roku 1654 zde zůstaly pouze čtyři obydlené usedlosti. Dochovalo se však několik hodnotných barokních a klasicistních staveb. Památkově chráněnou se stala například bývalá zájezdní hospoda.

V katastru obce jsou dochována tradiční místní jména jako: U Višně, Na Lomnici, U Vysoké, V Mokři, Nad Bílou a Černou skalou, Na Varhánkách, Na Žabci, Na Vápenkách, V Robousích, Na Karmazince, U Rabšteinky a další.