Historie:      Miskovic    Přítok   Bylan   Hořan    Mezholez       použité prameny

Historie Miskovic

První zmínka o vsi Miskovice pochází z roku 1309, kdy zde měli majetek Nechval a Pešek z Miskovic. Roku 1358 byla část Miskovic v držení kláštera skalického poblíž Kouřimi. Za doby nejstarší byly Miskovice uzavřeny třemi branami, z nichž prvá byla u nynějšího čp. 1 a směřovala k čp. 10. Brány byly r. 1825 rozbořeny. K jakému účelu sloužily a jestli byly v minulosti propojeny zdí, se neví. Tvrz v Miskovicích stávala od nepaměti. První písemná zpráva o tvrzi v Miskovicích je z roku 1419, kdy patřila Vaňkovi Píškovi z bohaté patricijské kutnohorské rodiny. V letech 1448 - 1450 se připomíná zde Toman z Miskovic, stoupenec Jiřího z Poděbrad. Koncem 15. století pravděpodobně tvrz zpustla. Dějiny tvrze v druhé polovině 15. a začátku 16. století nejsou známy. Roku 1544 prodává Hašek Zvířetický z Vartenberka tvrz majiteli dobřeňského statku Jindřichovi Voděradskému z Hrušova. V té době byla tvrz již pustá. Pánové z Hrušova v Miskovicích nesídlili, tvrz však opravili a ta sloužila jako obydlí hospodářského úředníka, pravděpodobně hejtmana panství. Jindřich Voděradský přivtělil Miskovice k Dobřeni, později k Suchdolu. Protože syn Jindřichův Jiří Voděradský sedláním a lichvou nabyl mnoho peněz, čímž se provinil proti zřízení zemskému, byl zemským soudem odsouzen k smrti. 20. 10. 1580 byl sťat, jeho tělo bylo pohřbeno v Dobřeni a všechno jmění bylo zabráno. Toliko třem sirotkům Voděradského byla menší část majetku ponechána. Dva mladší bratři drželi Miskovice a Suchdol. Tvrz v Miskovicích se připomíná ještě v roce 1630, kdy Dobřeň i s příslušenstvím, tj. Miskovicemi koupil Jan Kamberský z Kamberku ( jeho erb nese černou orlici na zlatém štítu ). Další zmínka o tvrzi je z roku 1648, když Dobřeň s příslušenstvím kupoval od Jana Kamberského z Kamberku majitel malešovského panství Jindřich Volf Berka z Dubé a pak ještě v roce 1666, když malešovské panství získal hrabě Jan Špork. Šporkové zřejmě nechali miskovickou tvrz zpustnout, protože se v písemných pramenech již nepřipomíná. Stála dle lidového podání na místě panského dvora na západním okraji vesnice pod vrchem Vysoká. Šporkové vystavěli na kopci Vysoká honosnou kapli Sv. Jana Křtitele, jejíž přízemí sloužilo jako klášter pro čtyři mnichy ( Po jeho vyhoření v minulém století jsou dosud patrny v lese části jeho vysokých zdí). Šporkové drželi Miskovice jen krátce. Za Jindřicha z Oštejna, pána na Malešově, připadly Miskovice se dvorem k Malešovu a sdílely osud tohoto panství. Miskovice leží na státní silnici do Prahy jen 3 km západně od Kutné Hory v nadmořské výšce okolo 360 m. Nad obcí dominuje kopec Vysoká s vrcholem 471 m nad mořem. Na jeho úbočí svažujícím se k obci dokreslují kolorit kopce staré třešňovky a ořešáky. Obec leží v místech někdejšího mořského zálivu, katastr obce se rozkládá na vápenci, křídových cenomanských sedimentech. Severně od obce vytváří vápenec otevřené pukliny tzv. pseudozávrty, které odvodňují mělké kotlinky. Rozpukané vápencové podloží je vydatnou zásobárnou podzemních vod vyvěrajících pod Miskovicemi ( dříve středověkou Kutnou Horu zásobující pramen Sv. Vojtěch). Pramen v Přítokách dnes napájí obecní vodovod nejen v Přítokách a Miskovicích, připravuje se i připojení Mezholez. Na počátku století v Miskovicích stálo 79 domů s 580 obyvateli. Dnes stojí v Miskovicích 100 čísel popisných, v nichž bydlí 370 obyvatel. Na jižním konci vsi se rozrostl až k bývalým vápenkám rozsáhlý areál živočišné výroby ( skot a brav) zemědělského družstva. Vápno se přestalo těžit a pálit v roce 1974. Na začátku tohoto století se připomíná v okolí obce 8 vápenek, z nichž dodnes stojí zbytek kamenné věže cylindrovky. Dvoupodlažní budova bývalé školy je stále majetkem obce, dnes je v ní prodejna potravin a byty. Moderní je areál mateřské školky se třemi pavilony a bytem, krytými valbovými střechami. Má kapacitu pro 40 dětí a navštěvují jej i děti ze Suchdolska. Areál se rozkládá v bývalém ovocném sadu na severním konci obce. V obci není kostel ani hřbitov ( jsou v blízkém Suchdolu). Do základní školy dojíždí děti do Suchdola. Sokolovna, přestavěná z bývalého panského ovčínu obětavostí občanů v roce 1925, je dnes využívána velmi málo, více mládeže je na fotbalovém hřišti u křižovatky k Hořanům. Ve dvoupodlažní budově na návsi postavené obcí v roce 1899 za 7.600 zl. sídlí dosud obecní úřad ( s obecní knihovnou a poštovním úřadem ) spravující 5 katastrálních území - Miskovice, Přítoky, Bylany, Mezholezy a Hořany.

Znak a prapor Obce Miskovice

Obec Miskovice získala znak a prapor v červnu roku 1999. Znak i prapor obci navrh heraldik pan PhDr. Vladimír Růžek z Prahy. Graficky je upravila ak. malířka Jitka Jelínková z Kutné Hory (zejména prapor byl vybrán z její předlohy).
Znak má na červeném štítě stříbrná cimbuřovitá břevna. Historicky takový znak náležel ve 12. století Miroslavu z Cimburka (založil sedlecký klášter). Jeho hrad stál na okraji bylanského katastru - nad říčkou Vrchlicí. Tři stříbrné věže symbolizují tři brány, kterými byly Miskovice uzavřeny v 18. století (zmínka v kronice obce z roku 1850).
Prapor je červený list s bílým zubatým žerďovým pruhem širokým 1/3 délky listu. Prapor vychází z motivu znaku Miroslava z Cimburka.

použité prameny