Kronika Obce Miskovice

 

 

 

Ve jménu Boha Všemohoucího!

zaznamenání všelijakých událostí nejen obce Miskovické, nýbrž i jinších vůkolních, ku kterémuž účelu tato kniha založena jest. První začátek jest učiněn od Jana Říhy, představeného obce této t.j. Miskovické roku 1855 uvádějí hned od předešlých časů všeliké pamětnosti, pročež se všichni nástupníci a starší občani, které snad po stoletích v této obci bydleti budou, snažně žádají všechny události do této knihy zaznamenávati, tu formou vždy v pořádku a čistotě držeti, aby naši potomci zvěděli, co před jejichma věky pamětihodného se událo, což zajisté každému vhod přijde, a všem této knihy vedoucím dobrořečit bude, čímž to památku na věčné časy zajistí všech událostí podrží, a žádných falešných pověstí roztrušovat se nebude.

 

Jan Říha

 

 

 

Výpisy od roku 1824:

 

1801 - francouzské války, které až do 1809 trvaly.

1812 - francouzský císař Napoleon do Ruské zemi. kdež mnoho lidu ztratil

( načemž velké mrazy příčinou byly), nazpět do Francouz táhl.

1813 - u místa Leipsiku a Drážďan soustředil Napoleon, císař francouzský zase armádu, tam se zastavil, kde spojený velkomožnost: .........Rakousko, Prusko a Rusko proti němu vytáhli, jej přemohli a jistý ostrov jménem Elba jemu za obydlí vykázali, na místo něho jiného krále na Francouz ustanovili. Napoleon z ostrova zase do Francouz přišel, vojsko sebral a se postavil, když proti němu zase armáda odeslána, jemu štěstí nepřálo a zase přemožen a zase na jiný ostrov jménem Helena odnesen byl, tam zemřel. Když po létech jeho pozůstatky s velikou slávou zase do Francouz přivežené a tam s velkou slávou pochované byly.

1824 - náramná kříž a stavba silnice do Kutné Hory, která okolo obce mířena byla domaháním rychtáře p. Říhy a direktora Pol........... lze obci vedena.

1826 - Průtrž veliká povodeň v obci s krupobitím, obojí mnoho škody natropilo, dobytek v mnoha staveních se zatopil, a obilí od krup roztlučeno bylo, toho času byl ředitelem obce (rychtářem ) Jiří Říha.

1837 - Hrozný oheň v této obci se vzňal kde 9 čísel vyhořelo a původce tohoto ohně vypátrán nebyl. Toho času ředitel obce ( spolu vrchní rychtář panství malešovského) Jan Pospíšil.

1838 - V září začalo přeměřování polí, kde každý třebas místo někomu přiměře- no bylo (ředitel obce Jan Pospíšil).

1839 - rychtářem obce Václav Měšťánek 3/4 roku řídil a po něm ........ zase Jiří Říha

1842 - náramný sucho, kde od jara až do zimy ani nesprchlo, obilí málo, ale převýborný, rychtář obce Václav Pernička 4 roky řídil, po něm Jan Novotný 2 roky řídil, po něm zase Jiří Říha .... roky řídil, přišel na vejminěk a po něm Jan Miškovský až do roku 1850, kdež předtím.....

1848 - Hrozně všeliké hnutí v Evropě, což začátek ve Francouzsku vzalo a tam zase republiku provolali. ......... a názoru....... zase syna bývalého císaře Napoleona za presidenta s velikou většinou hlasů zvolili.

 

okolo roku od 40.ho až k 50.tému za času řízení této obce rychtáře Jiřího Říhy nastalo nové roztříďování polí, každý pozemek dostal nové číslo a každé číslo se znovu činilo a nové knihy zakládaly.

1849 - byli všeobecný sněmů císařství Rakouského nařízení v mnohých zemích také drženy a Říšský sněm, který hned v roce 1848 ve Vídni sejít byl nimi v Kroměříži sestaven a rokován,

všeobecné povstání v zemi Uherský, v kterém čele Ludvík Košut stal, anpotom zdušena

náčelník do Turek poslal a válka s pomocí Rusů udušena a nové ........... řízení zavedeno.

 

až do roku 1835 panoval císař František 1.,od toho času až do roku 1848 Ferdinand Dobrotivý, kde ho.........proti............koruny odřekl a nástupce trůnu ..............a František v prospěch syna svého Františka Josefa korunu jemu popustil ................18letý jinoch v bouřlivých časech vládu nastoupil a rekovně vedl.

 

1848 - podanství zrušeno, rovnost všech práv před zákonem prohlášeno, nové úřady, tj. nové rozdělení jimi nařízeno..............půda břemen zproštěna a nové řízení nařízeno.

Předtím byly rozděleny Čechy na 16 krajů a každý kraj na více panství, které každý svůj úřad měl a úředníci těchto od svých vrchností placeny a dosazováni byli.

Od toho času jsou Čechy na 7 krajů, 78 podkrajů a 210 předních okresů rozdělen.

1849, 17. březen - nový obecní zákon prohlášen a naši dostali a s nim i vládnou.

1850 - Do života nastoupil, nařízena volba v každé obci tj. představeného, 2 radních ( tito tři pod přísahu vzali ) a 8 neb 9 členů výboru nařízeno.

1850 - volba představených obce Miskovické, představený obce Jan Říha, radní pan Miškovský a Jan Výborný, výborové Jan Pospíšil, František Řepa, Jan Novotný, Václav Zatřepálek, Jan Záruba a Matouš Štolba.

1850 - Nastalo četnictvo.

1850 - nastaly reklamace proti.......... 1838 - knihy se zakládaly ( pozemkové ) a nové archy z těchto dělaly.

1850 - Stavěla se od Miskovic do Mezholez rok nato .............. okolo pod dohlídkou předsta- venstva obce silnice na obecní náklad a práci každého občana, když napotom u okresu silnice prohlášena a obci zálohy vynahraženy byly.

- Před tím v roce 1849 počali komise svou činnost, robota, úkoly, desátky a všechny platy a břemena se vykoupily a obci resp.představenstvu domkařům polovinu výkupů na věčné časy odpustila.

1853 - nový zákon tj. nové rozdělení země nařízeno, země Česká zase na 13 krajů rozdělena a politika a soudní řízení u našich úřadů spojiti nařízeno.

1854 v červnu. Slavný průjezd císaře Františka Josefa a jeho choti do Prahy, sláva, nádhernost a plesání takové v Praze nikdy snad nebylo, mnoho politických odsouzenců ihned také při zasnoubení obdrželo milost.

1884 srpen - vypsaná všeobecná národní půjčka 500 milionů.

1855 květen začala se stavět na hořansku silnice až na trávníky mezi panské grunty se stavěla asi 500 sáhů.

1857 - toho roku z jara se sázely topoly na vsi okolo silnice a vrby u průhonu k Suchdolu, jakož i tento rok v létě se vystavěl rybník pod Průhonem k Suchdolu.

 

1857, 7. září - rozdávaly se odměny hodným čeledínům o posvícení na památku narození Jeho cís. král. Apoštolského Veličenstva císaře pána Františka Josefa I. místo dne 18. srpna.

1857 1. listopad začala nová konškripce dle nového způsobu od civilních úřadů uvedená, lid a dobytek se sčítal, úředníci jezdili po obcích a schopní a zasloužilí představení obce tuto konškripci sami vedli.

1857 tohoto roku bylo ............

přítomno bylo a mládež tak až do druhého dne hudbou se bavila.

památný to zajisté den pro obec !!!

Tato kaplička stála 583 z 62 kr při čemž všechna ruční a potažní práce zadarmo od občanů bez rozdělu náboženství konaná byla.

Stavbu vedl mistr stavitelský pan Jaroslav Lasax z Kutné Hory.

1861, 12. dubna v 9 hodině večer požár, vyhořela čísla domů: 4, 5, 6, 7, 9, 39 a 45 a jeden člověk přišel o život......příčina ohně.........

1861, 12. srpna požár v 5 hodin odpoledne, vyhořelo číslo domu 35, příčina ohně....... Jeden občan uhořel.

1860 - Stavěla se další část silnice k Hořanům.

21. května se začala stavět kaplička a 1. července byla vysvěcena vikářem Františkem Průchou z Nových Dvorů. Byla ten den veliká slavnost v obci. Kaplička stála 583 zl. 62 kr. Na stavbě se podíleli všicni občané zdarma bez rozdílu náboženství.

1861 - 12. dubna v 9 hodin večer vyhořely domy čp. 4, 5, 6, 7, 9, 39 a 45.

12. srpna v 17 hodin vyhořelo čp. 35.

1870 - Na kopci Vysoká uspořádán 3. července veliký tábor lidu. Vydána tam byla vlastenec-

ká resoluce "k povznešení blahobytu v království českém".

1871 - 27. května byla otevřena obecní škola.

1872 - v dubnu bylo ubytováno u sedláků vojsko ve značném počtu ( i přes 20 vojáků v jed-

nom statku ).

1874 - Obec koupila čp. 13 od Jana Říhy za 1875 zl. Dům se měl přestavět na školu, ale nebyly na to peníze a to ani další 2 roky.

1883 - 28. října se konala ustavující valná hromada Sboru dobrovolných hasičů v Miskovi- cích. Starostou zvolen Josef Pauš, velitelem Ludvík Skála, nám. J. Messier, jednatelem V. Černovský, pokladníkem Josef Brant.

1886 - V obci byl návštěvou arcivévoda Albrecht, c.k. polní maršál s dalšími generály na obhlídce kopce Vysoká a Opatovického. Starosta poskytl návštěvě upravenou zahradu.

Stavěla se silnice na Kamenou a to 255 a později 185 sáhů.

1890 - Stavěla se silnice Březím k Pečkám v délce 329 sáhů.

1892 - JUDr. Bedřich Pacák jmenován čestným občanem Miskovic. Byl to advokát z Kutné Hory, zvolený poslancem zemským a říšským, později ministrem.

1897 - V březnu postaven hromosvod na škole.

14. srpna byl zabit ve rvačce Josef Slavata ( 21 let) Václavem Pokorným ( 19 let) a to před hospodou Eduarda Lustika. Událost začala hádkou při kartách, hře "dvacetjedna".

V. Pokorný dostal trest 1 rok vězení.

1898 - Postaveno dalších 140 sáhů silnice k Hořanům.

V květnu postavena obecní váha ( proti čp. 35, přes silnici).

1899 - Na místě obecní pastoušky byl postaven obecní dům čp. 26 za 7.600 zl. Obec si půjčila od banky 3.000 zl.

1900 - Postavena studna u čp. 35 na veřejném statku. Studnu vystavěli okolo bydlící občané a ti nedovolovali jiným brát vodu ze studně. Obec nato vykoupila studnu za 200 korun.

1901 - V březnu začato se stavbou pokračujícího úseku silnice do Hořan, 29. června byl dokončen.

 

1902 - Otevřena v Miskovicích poštovna.

Zalesněn vrch Opaták, od roku 1923 začal být probírán.

1903 - V březnu byla stavěna silnice přes Mrchovec v délce 250 sáhů.

1904 - Provedena přístavba školy za 13.579 korun. Náklady pokryla přirážka daňová 170 %

vyhlášená v Miskovicích a Mezholezích.

1905 - 15. září otevřen nový poštovní úřad.

1909 - Obec začala stavět vodovod ze zahrady Josefa Branta do litinové pumpy před číslo 48. Vody bylo dostatek pro všechny občany.

1913 - prodány Vinice ve výměře 1 ha 4484 m2 Městu Kutná Hora za cenu 4 kor. za 1 sáhů. Město tam začalo stavět sběrné studny.

Stavěno vedení vysokého napětí z Kutné Hory do Miskovic.

1919 - Zadána výstavba elektrických sítí v Miskovicích za paušální cenu 37.454 Kč. Cena pak byla překročena na 88.445 Kč ( ! ) a k tomu trafo postaveno za 7.500 Kč.

1920 - Od 1. března začal jezdit státní autobus z Kouřimi do Sedlce 2x denně tam i zpět. Protože autobus byl ztrátový, přestal roku 1924 jezdit a další čtyři roky nejezdil žádný.

1923 - Po válečné době a vzniku Československa začal psát pamětní knihu učitel Bedřich Papež.

1925 - Statek,který měl v Miskovicích vždy nejlepší půdu, bývalá tvrz rozdělena mezi obča-

ny.

Ovčín byl přestavěn na Sokolovnu za 120 tisíc korun.

1926 - Vystavěny třešňovky na Vinicích.

1928 - Pokračováno v zalesnění Opatáku a část stromků z 3.300 kusů vysázena také na Kamené.

Bylo cementováno 3 km silnice z Miskovic do Kutné Hory. Spotřebováno 8,5 vagónů cementu.

Od 14. února jezdil autobus firmy Dolejš z Kutné Hory do Solopysk a podnik se rentoval.

1929 - Rok začal velikou spoustou sněhu, který sešel až v dubnu. V noci ze 3. na 4. února teplota poklesla na -28 oC ( již několik dní bylo - 20 oC ). Pomrzla spousta zvěře, která se až na jaře po tání nacházela na polích. Vymrzly třešně, ořešáky a růže. V létě narostla dobrá úroda, ale vše zničily kroupy. Také poškodily střechy, okna a voda zaplavila obce. V obci byl veliký nářek při té pohromě. Stát poskytl podporu, ale ta byla při rozpočítání na jednoho občana velmi malá. Hospodáři se budou po léta vzpamatovávat z těchto škod.

1930 - Zakoupena motorová stříkačka pro hasiče za 5.768 Kč. Poprvé byla použita 11. října při požáru čp. 3, hostince p. Františka Homoly.

1932 - Z výnosu zemských dávek poskytnuta obci částka 25.000 Kč, z nich za 17 tisíc postavena kanalizace od Řepových čp. 31 k Šplíchalovým, čp. 58/68.

1934 - Kamenem sypaná a válcovaná (za stálého polévání vodou) byla silnice do Hořan za 15.000 Kč.

1935 - Neúroda zapříčiněna velkým suchem a pak kroupy zničily úrodu.

Obec si půjčila na 1 rok 15.000 Kč se 6 % úrokem.

Od 30. srpna se stal kronikářem Antonín Mysliveček.

1936 - Obecní knihovna obsahovala již 482 knih. Obec ročně dává na nákup knih 600 Kč.

13. května byl požár čp. 113 - 116 v bývalém panském dvoře. V červnu postavena kanalizace od čp. 9 po čp. 51 po pravé straně směrem k Suchdolu za 18.000 Kč.

1937 - 17. dubna byla zasazena lípa před obecním domem na počest senátora V. Klofáče.

11. června v poledne vyhořelo čp. 71 p. Kárníka, který byl v ten čas v Roztěži.

V sokolovně se konaly veřejné poslechy rozhlasu, např. při projevu presidenta.

Zastupitelstvo projednávalo postavení pomníku padlým ( v 1. světové válce ).

 

Ukázka rozpočtu obce:

rozpočet: v roce 1936 v roce 1937

 

příjmy 32.460 25.417

výdaje 50.164 46.000

schodek 17.704 20.583

přirážka :

k dani činžovní 50 % 45 %

ostatním daním 180 % 200 %

 

Zápisy od roku 1937 provedl dodatečně až po válce v roce 1945 následující kronikář pan Miloslav Douděra z čp. 35.

 

1938 - Postavena kanalizace u čp. 79 a 80, dále pak od školy k čp. 35.

Při vybírání obecního rybníka byla objevena kamenná roubená studna. Z ní bylo vyzdviženo: husitská přilba, podkovy, keramické střepy a kosti. Vše bylo dáno do muzea do Kutné Hory.

1941 - Obec přispěla na opravu kostela na Vysoké.

 

 

Sčítání obyvatel

 

Obec1854189319211930 19912001
Bylany378310302313 97 
Hořany158186192151 75 
Mezholezy192191192184 39 
Miskovice420574653606303 
Přítoky258259272268157 

Miskovické vápenky

 

-Vápno začal pálit na Vinicích p. Podolák v "tulnýřích" vytápěných dřevem. Naproti přes údolí začal pálit Josef Čejka, později se přestěhoval do Robous. Na svých pozemcích pak pálili i Josef Pauš, František Bohuňovský, Jan Brant, Josef Štolba a Antonín Růžička..

-V roce 1892 postavil Antonín Podolák cylindrovku.

-Po Josefu Paušovi pálil vápno Alois Čepelák v "dolíkách", tj. vyzděná jáma vytápěná koksem nebo uhlím, kde se získalo 50 - 70 q vápna. ( Tento způsob pálení se používal ve válce, kdy bylo málo uhlí do cylindrovky.)

-Roku 1922 Alois Čepelák postavil za 1/2 miliónu korun komorovou kruhovku.

-Na Mezholezku pálil nejdříve v "dolíkách" Josef Růžička, ten roku 1901 postavil cylindrovku. Dlouho se však ní nezatopilo a ve válce se v ní také nepálilo. Po válce byla již cylindrovka zastaralá, tak ji v roce 1921 zbořil a postavil velkou kruhovku.

 

 

 

Starostové v Miskovicích:

 

1838 Jan Pospíšil, sedlák ředitel obce

1839 Václav Měšťánek rychtář

1839 ..... Jiří Říha, sedlák "

4 roky Václav Pernička, sedlák "

2 roky Jan Novotný, sedlák "

...... - 1847 Jiří Říha, sedlák "

1847 - 1849 Jan Miškoviský, sedlák "

1849 - 1864 Jan Říha, sedlák představený

1864 - 1870 Jan Brant, domkář (čp.53), představený, od r. 1866 starosta

1870 - 1873 Jan Procházka, sedlák starosta

1873 - 1877 Antonín Řepa, sedlák "

1877 - 1881 Jan Brant, domkář "

1881 - 1884 Josef Pauš, vápeník "

1884 - 1890 Josef Brant, půlsedlák (čp. 5) "

1890 - 1896 Jan Filip, chalupník "

1896 - 1903 Čeněk Pauš, obchodník "

1903 - 1906 Josef Doležal, rolník "

1906 - 1909 Jan Filip, rolník "

1909 - 1915 František Homola, hostinský "

1915 - 1919 Josef Doležal, rolník "

1919 - 1923 Čeněk Pokorný, tesař "

1923 - 1924 František Novotný, malorolník "

1925 František Šplíchal "

1926 František Novotný, malorolník "

1927 - 1931 Čeněk Pokorný, tesař "

1931 Bedřich Brodníček, topič ve vápence "

1937 František Brodníček "

1945 Antonín Mysliveček, řídící učitel předseda MNV

1945 Jan Jiráň "

1945 - 1947 František Radoň, malorolník "

1947 - 1948 František Chrastil, dělník ve vápence "

1948 - 1952 Antonín Dvořák, dělník "

1952 - 1954 František Radoň ml. "

1954 - 1960 Josef Jangl, dělník ve vápence "

1960 - 1976 František Panoch, ředitel školy "

1976 - 1984 Pavlína Kozáková z Miskovic "

1984 - 1990 Bedřich Franc, technik z Přítoky "

1990 - 2006 Josef Dytrych, programátor z Hořan

2006 - Ing. Antonín Štefl

 

Občané Miskovic padlí v 1. světové válce:

Jindřich Bašus 1896 - 1915 padl u Jakobovic ( Ruské Polsko )

Alois Brant 1892 - 1913 v ruském zajetí zemřel

Bohumil Hroch 1899 - 1916 padl na Piavě v Itálii

Bedřich Jangl 1896 - 1915 padl v Leviku v Itálii

Antonín Jiráň 1892 - 1919 padl v Itálii

Josef Lázňovský 1868 - 1918 padl v Taj v Itálii

Čeněk Pokorný 1870 - 1914 padl na ruské frontě

Čeněk Jangl 1916 padl u Gorice v Itálii

 

 

Ruští legionáři, kteří se vrátili domů:

 

Ladislav Procházka

Miroslav Procházka

Jan Hroch

František Mysliveček

František Fousek

 

 

 

Emler, Regesta Bohemiae. Emler, regesta bohemiae.

2199) 1309, 6 Nov.

 

My, Milota řečený z Choltic, dáváme na vědomost, že jsme své dědictví určené k převzetí neboli statky své, vesnice totiž Weletowe a Pfaffendorf (Veletov a Přítoku ) prodali panu Jindřichovi, opatu v Sedlci a jeho bratřím tamtéž za šestset hřiven, počítáno 64 grošů za hřivnu, se všemi jejich právy, loukami, pastvinami, polemi obbdělávanými i neobdělávanými, lesy, háji, ostružiními, vodami i proudy vod, s rybolovem, honitbou, mlýnem či mlýny, postavenými či ve výstavbě ( majících býti vystavěny) se všemi přidruženostmi.

Svědkové: pan Berchard, purkrabí řečený z Meideburku a voják ( rytíř ) téhož Oldřich řečený z Kessingen, Vojtěch a Kuno, synové Markvarta Schikona, řečeného z Hory, Konrád Kutnerus řečený z Třebešic, Nechval v Miskovic, Pešek z Miskovic, Woyzla z Bylan, Thiechan z Bylan a mnozí další.

Léta Páně 1309, 8. listopadu.

 

E cod. diplom. arch. Sedlic, copia Mus. Boh.