Obsah stránky
Zajímavá místa
Rozhledna na Vysoké
Kopec Vysoká je nejvýznamnější krajinnou dominantou a nejvyšším bodem blízkého okolí Kutné Hory. Navazuje na věnec rulových kopců v severozápadním okolí města (Kaňkovské vrchy, Sukov, Kuklík, Miskovický vrch, Opatovický vrch), které vytvářejí přírodní stabilizační rámec zastavěné Kutnohorské kotliny. Na zalesněném vrcholu Vysoké se nachází kulturní památka - zřícenina poustevny s kaplí sv.Jana Křtitele z roku 1697, nazývaná Belveder. Nověji byla na vrcholu kopce zřízena betonová zeměměřická věž a její okolí je vymezeno jako chráněné území geodetického bodu 1. řádu.
V roce 2002 byla otevřena veřejnosti přístupná rozhledna.
Obec Miskovice vykoupila v roce 2001 pozemek, na kterém je postavena rozhledna. Investor původně žádal o umístění vysílače pro operátora sítě mobilních telefonů. Vzhledem k tomu, že kopec Vysoká byl vyhlášen významným krajinným prvkem, bylo možno na něj umístit pouze stavbu veřejného významu. Investor souhlasil se stavbou rozhledny, kterou nabídl k provozování Obci Miskovice. Stavební povolení bylo vydáno v květnu r. 2001. Dokončena byla v září 2001, kdy začalo zkušební vysílání Českého rozhlasu - stanic ČRo 2 a Regina pro středočeský kraj. Stavba byla zkolaudována v březnu 2002. Dne 30. 4. 2002 Obec Miskovice slavnostně zahájila provoz rozhledny pro veřejnost.
Otevírací doba rozhledny na Vysoké
|
|
|
Hlavní sezóna
|
Vedlejší sezóna
|
Mimo sezónu
|
|
období
|
|
|
|
|
otevírací dny
|
|
|
|
|
otevírací hodiny
|
|
|
Rozhledna je přístupná pouze za pěkného počasí a předchozí domluvě na te. čísle: 327 515 322 pro skupiny od 5ti osob.
tel.: +420 327 515 322
Miskovický kras
Miskovické pseudozávrty
Miskovické pseudozávrty leží 5 kilometrů západně od Kutné Hory a 0,5 - 1 km severně od vesnice Miskovice, v nadmořské výšce 375 - 378 m. Toto území je typickou součástí geomorfologického podcelku Kutnohorské plošiny, okrsku Malešovská pahorkatina. Pseudozávrty se vytvořily na zarovnaném povrchu denudační plošiny, která je zemědělsky využívána jako orná půda, převážně k pěstování obilnin a cukrovky. Na severu a západě se velmi mírnými svahy zvedají rulové, částečně zalesněné pahorky Miskovického a Opatovického vrchu. Geologické podloží tvoří zvrásnění biotitické pararuly kutnohorského krystalinika, na nichž jsou uložena souostroví cenomanských vápnitých pískovců a organodetrických vápenců. Motivem ochrany jsou poslední zbytky pseudokrasových jevů.
Mezholezský lom
leží při silnici pod Mezholezy nad křižovatkou Mezholezy-Bylany-Kutná Hora. Mezholezský lom lezí jen asi 400 m od již zaregistrovaného Miskovického lomu, v přibližně stejné výšce a na stejném či velice podobném litofaciálním stupni. Lom je až 10 m vysoký a 150 m dlouhý. Lokalita je dokladem sedimentologického a petrografického vývoje organodetrických vápenců s příznivých zachováním fosílií. Stěny lomu jsou tvořeny několika subfaciemi biodetritických vápenců. Jednotlivé polohy těchto vápenců jsou odděleny starými skalními dny - hardgroundy. Vyskytují se i tempestity - bouřkové sedimenty. Lokalita není dosud uspokojivě zpracována. Umožňuje korelaci cenomanu a spodního turonu ve facii biodetritických vápenců. Je perspektivní z hlediska stanovení hranice cenomanturon a její další korelaci na území České křídové pánve. Kromě toho se jedná o největší odkryvy v českých křídových vápencích. Lom je součástí krasového systému s ponory v oblasti Miskovických závrtů, s alespoň jedním fosilním vývěrem Miskovickou jeskyní a s nejméně jedním současným vývěrem v prameni sv. Vojtěcha v Bylanech. Oba lomy mají nadnárodní význam, protože mohou být využity pro korelaci průběhu karbonátového cenomanu v Čechách a německých pánvích. Z lokálního hlediska je důležité, aby nedocházelo ke kontaminaci lomů, jež jsou napojeny na podzemní krasový systém, jež je jedním ze zdrojů vody pro Kutnou Horu. Geologickým ústavem AV ČR v Praze je navržena kategorie ochrany jako registrace VKP, ve druhém stupni vyhlášení jako PP. Péče spočívá v tom, že lom nebude zavezen a poškozován.
Miskovická jeskyně
Spolu s Miskovickými závrty tvoří součást Miskovického krasu. Jeskyně leží ve středověkém lůmku nad údolím Bylanky, přibližně ve směru jímací kaverny Vojtěšského pramene. Je 23 m dlouhá a průměrně 1 m vysoká. Po odstranění sedimentů by se jednalo o mohutnou chodbu o výšce 2-3 m a šířce 3-5 m. Jeskyně je potencionální archeologickou lokalitou.
Struskové odvaly Markovičky (významný krajinný prvek)
V údolí Bylanky se rozkládají další dochované pozůstatky po hutnění kutnohorských stříbrných rud. Podle rozsahu struskových odvalů pracovalo v povodí Bylanky mezi Bylany a Kutnou Horou nejméně pět hutí. Mimo nich stály u Bylan již od 15. století tzv. sádrovny mědi, ve kterých řada rudokopců zpracovávala černou měď s obsahem 1 až 2% stříbra.
Struskový materiál železnato-křemičitého charakteru obsahuje vzhledem k úrovni dosažených středověkých technologických postupů řadu zajímavých kovů. Jedná se především o stříbro, olovo, zinek, cín, železo a další. Kovy jsou ve struskách vázány převážně ve formě silikátů, případně oxidů. Hlavní minerální složky strusek představují silikátová základní hmota, kostrovitý hematit a rekrystalovaný křemen. Kromě nich byly zjištěny reliktý sfaleritu a pyrhotinu a ojediněle také vyhutněná kovová měď. Působením atmosferických činitelů dochází k větrání strusek, při kterém se z nich vyluhují některé kovy. Na struskových haldách se tak vytvářejí nápadné modré a modrozelené povlaky druhotných minerálů mědi (chryzokol, brochantit a minerál blízký serpieritu). Spolu s mědí se vyskytují jehličkovité krystalky kupritu a černé povlaky tenoritu. Z dalších minerálů jsou poměrně hojné žluté jarosity a bílé jehličkovité krystalky sádrovce.
Bylany - archeologické naleziště
Informační tabule o archeologickém výzkumu v obci se nachází u výzkumné základny Archeologického ústavu AV ČR.
Bylany - Velký rybník
- koupání, skály (horolezecký terén)
Rybníček u Hořan (chráněné území)
Patička stránky
