Obsah stránky
Objevte zajímavá místa v okolí
Rozhledna na Vysoké
Rozhledna se tyčí na vrcholu kopce Vysoká, 467 m n. m., a nabízí malebný výhled na okolní krajinu. Kopec je krajinnou dominantou a nejvyšším bodem blízkého okolí Kutné Hory. Navazuje na věnec rulových kopců jako jsou Kaňkovské vrchy, Sukov, Kuklík, Miskovický vrch a Opatovický vrch. Ty vytvářejí přírodní stabilizační rámec zastavěné Kutnohorské kotliny.
Už v roce 1894 se uvažovalo o stavbě rozhledny na Vysoké, tehdy ale nebyly získány potřebné finanční prostředky. V roce 2001 pozemek vykoupila obec Miskovice. Společnost Siemens jakožto investor zde původně požadovala umístění telekomunikační věže. Jelikož byl ale kopec vyhlášen významným krajinným prvkem, lze na něj umístit pouze stavbu veřejného významu. V České republice je mnoho telekomunikačních věží, ale jen část slouží turistům k dalekým výhledům. Investor se stavbou rozhledny souhlasil a předal její provoz obci Miskovice.
Stavební povolení bylo vydáno v květnu roku 2001, dokončena byla v září téhož roku podle projektu Ing. Josefa Bárty z Českých Budějovic. Současně započalo i zkušební vysílání Českého rozhlasu – stanic ČRo 2 a Regina pro Středočeský kraj. Stavba byla zkolaudována v březnu 2002 a dne 30. 4. 2002 obec Miskovice slavnostně zahájila provoz rozhledny pro veřejnost.
Z přízemní kamenné části vyrůstá kovový tubus, kolem něhož se vně vine schodiště. Rozhledna je 38 metrů vysoká s vyhlídkovou plošinou v 25 metrech na niž vede 144 schodů. Umožňuje panoramatický pohled na rozsáhlé lesy, pole a vesnice v okolí. Směrem na sever jsou zde při příznivém počasí viditelné Krkonoše a Ještěd, severozápadně se rozevírají vrcholy Českého středohoří jako je Milešovka, Říp, Bezděz a Ralsko. Východně pak lze zahlédnout hřebeny Železných hor, jižně část Posázaví. Kromě bohatého výhledu si zde návštěvníci mohou zakoupit pamětní pohlednice, turistické známky, odznaky obcí regionu či další drobné suvenýry.
Na zalesněném vrcholu Vysoké se nachází také kulturní památka, zřícenina poustevny s kaplí sv. Jana Křtitele z roku 1697 označovaná jako letohrádek Belveder. V pozdější době byla dále na vrcholu kopce zřízena betonová zeměměřická věž a její okolí je vymezeno jako chráněné území geodetického bodu první kategorie.
Otevírací doba rozhledny na Vysoké
|
|
Hlavní sezóna |
Vedlejší sezóna |
Mimo sezónu |
|
období |
červenec-srpen |
červen-září | Pouze za příznivého počasí po tel. domluvě. Kontakt: 327 515 322 |
|
otevírací doba |
Út-Ne I 11:00 – 18:00 |
So-Ne I 11:00 – 17:00 Změny v závislosti počasí |
Letohrádek Belveder
Kaple sloužila jako poustevna i dějiště barokních slavností. Zpočátku byla obývána paulánskými mnichy z panství, kteří o kapli pečovali, později augustiniány z Lysé nad Labem. Další majitelé malešovského panství však o správu stavby nejevili zájem a její význam postupně upadal.
Kaple 30. dubna 1834 po zásahu blesku vyhořela. Část zbylého zdiva byla rozebrána a použita na stavby v okolí. Dochovaly se zbytky obvodních zdí do výše prvního patra a sklepní prostory. V květnu roku 1958 byla zřícenina zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a od roku 2011 je torzo Belvederu postupně opravováno.
Miskovický kras
Miskovické pseudozávrty
Miskovické pseudozávrty se nacházejí přibližně 5 km západně od Kutné Hory a 0,5–1 km severně od obce Miskovice, v nadmořské výšce 375–378 m n. m. Území je typickou součástí geomorfologického podcelku Kutnohorské plošiny, konkrétně okrsku Malešovská pahorkatina.Pseudozávrty vznikly na zarovnaném povrchu denudační plošiny, která je dnes zemědělsky využívána – převážně jako orná půda pro pěstování obilnin a cukrovky. Ze severu a západu území ohraničují mírně se zvedající pahorky Miskovického a Opatovického vrchu, tvořené rulovým podložím a částečně porostlé lesem.Geologický základ oblasti tvoří zvrásněné biotitické pararuly kutnohorského krystalinika, na nichž se nacházejí souostroví cenomanských vápnitých pískovců a organodetrických vápenců. Motivem ochrany území je zachování posledních zbytků pseudokrasových jevů v této oblasti.
Mezholezský lom
Lom se nachází při silnici pod Mezholezy, nad křižovatkou směr Mezholezy–Bylany–Kutná Hora, přibližně 400 metrů od již zaregistrovaného Miskovického lomu. Leží v přibližně stejné nadmořské výšce a na totožném či velmi podobném litofaciálním stupni.
Samotný lom je až 10 metrů vysoký a 150 metrů dlouhý. Lokalita představuje významný doklad sedimentologického a petrografického vývoje organodetrických vápenců s velmi dobře zachovanými fosiliemi. Stěny lomu tvoří několik subfacií biodetritických vápenců, které jsou odděleny starými skalními dny – tzv. hardgroundy. V lomu se vyskytují také tempestity, tedy sedimenty vzniklé v důsledku bouří. Lokalita dosud nebyla uspokojivě vědecky zpracována, nicméně umožňuje korelaci cenomanu a spodního turonu v rámci facie biodetritických vápenců.
Lom je významný pro stanovení hranice mezi cenomanem a turonem a její korelaci v rámci celé České křídové pánve. Zároveň představuje jeden z největších odkryvů v českých křídových vápencích. Geologicky je součástí krasového systému, jehož součástí jsou ponory v oblasti Miskovických závrtů, alespoň jeden fosilní vývěr (Miskovická jeskyně) a jeden současný vývěr v prameni sv. Vojtěcha v Bylanech.
Oba lomy (Mezholezský i Miskovický) mají nadnárodní význam, neboť mohou sloužit ke korelaci karbonátového cenomanu v rámci českých a německých sedimentačních pánví.
Z hlediska ochrany přírody je klíčové zabránit jakékoli kontaminaci lomů, které jsou napojeny na krasový podzemní systém sloužící jako zdroj pitné vody pro Kutnou Horu. Geologický ústav Akademie věd ČR navrhl pro tuto lokalitu zařazení mezi významné krajinné prvky (VKP) a vyhlášení přírodní památky (PP). Péče o lokalitu spočívá zejména v zajištění její nezavezenosti a ochraně před poškozováním.
Miskovická jeskyně
Spolu s Miskovickými závrty tvoří součást tzv. Miskovického krasu. Jeskyně se nachází ve starém středověkém lůmku nad údolím potoka Bylanky, přibližně ve směru jímací kaverny Vojtěšského pramene.
Má délku 23 metrů a průměrnou výšku kolem 1 metru. Po odstranění sedimentů by se mohlo jednat o mohutnou krasovou chodbu s výškou 2–3 metry a šířkou 3–5 metrů. Jeskyně představuje potenciální archeologickou lokalitu, která dosud nebyla systematicky prozkoumána.
Pramen svatého Vojtěcha / Bylany
Mezi Bylany a Přítoky vyvěrá pramen sv. Vojtěcha, který ve středověku zásoboval Kutnou Horu pitnou vodou pomocí dřevěného potrubí. Pramen je zastřešen cihlovou stavbou se sochou sv. Vojtěcha a napájen zaplavenou štolou dlouhou 180 metrů.
Voda z něj kdysi napájela všech 16 kutnohorských kašen i řadu měšťanských domů. Překonávala boční území Přítockého údolí pomocí akvaduktu, který se zde dochoval dodnes. V současnosti voda z pramene volně vytéká a napájí blízký rybník. Dále se tok spojuje s Bylankou u lokality zvané Škvárovna.
Struskové odvaly Markovičky / Bylany
V údolí Bylanky mezi Škvárovnou a Kutnou Horou se dochovaly mohutné škvárové haldy – pozůstatky po středověké těžbě stříbra a mědi.
Podle rozsahu těchto struskových odvalů zde pravděpodobně fungovalo nejméně pět hutí a sádrovna na zpracování tzv. černé mědi s obsahem 1–2 % stříbra. Struska je převážně železnato-křemičitého charakteru a obsahuje mimo jiné stříbro, olovo, zinek, cín a železo.
Vlivem povětrnostních podmínek dochází k chemickému zvětrávání, kdy se některé kovy vyluhují na povrch a vytvářejí výrazně zbarvené povlaky druhotných minerálů. Vyskytují se zde např. modrozelené sloučeniny mědi, jehličkovité krystaly kurpitu a černé povlaky tenoru. Časté jsou i žluté jarosity a bílé jehličkovité krystalky sádrovce.
Archeologické naleziště / Bylany
Území Bylan je jedním z významných sídlišť již z období neolitu. Zdejší obyvatelé po mnoho generací žili v obydlích z kůlů a hlíny a vyráběli nástroje z kamene, dřeva i kostí. Jejich hlavní činností bylo zemědělství – na polích se pěstovala zejména pšenice, ječmen, hrách, čočka a proso.
V 50. letech 20. století bylo na pravé straně nad Vinicemi směrem k Miskovicím odkryto pohřebiště s kostrovými i žárovými hroby a charakteristickou vypichovanou keramikou.
Velký rybník / Bylany
Na jižních svazích obce se rozprostírá rekreační oblast s chatami u Velkého rybníku, který se nachází v malebném, skalnatém údolí říčky Vrchlice. Chatovou oblast lemuje přehradní nádrž s pozoruhodnou klenbovou skořepinou hráze.
Velký rybník, místními nazývaný "Velas" je oblíbený pro rekreaci a koupání, nabízí přírodní scenérie skalních útvarů a díky vhodnému terénu je vyhledávaným místem i pro horolezectví.
Rybníček u Hořan (chráněné území) / Hořany
V Hořanech byly historicky zaznamenány dva rybníky – Na Dolíkách a Moravcův. V nedávné době byl poblíž Čertovky dokončen nový rybník o rozloze přibližně 1 hektar.
Významnou přírodní lokalitou je rybníček u Hořan, který byl vyhlášen národní přírodní památkou díky výskytu kriticky ohrožené vodní rostliny rdestice hustolisté (Groenlandia densa). Tato rostlina se v České republice jinde přirozeně nevyskytuje, a rybník je proto chráněným územím s mimořádnou botanickou hodnotou.
